Garsonka jako malý loft
Vyřešit správně maličký prostor může být těžší než zvládnout velký byt. Abyste se necítili stísněně, zapomeňte na plné příčky.
Garsoniéra s pouhými 35 m² si vyžádala velmi promyšlený a citlivý přístup, aby dokázala splnit všechny funkce bytu pro mladou, pracovně vytíženou ženu, a přitom působila velkoryse. Majitelka cestuje neustále mezi Prahou a ostatními evropskými městy, vyzkoušela desítky hotelových apartmá a chtěla se konečně cítit někde „doma“. Inklinuje k čistému prázdnému prostoru, kde ona je tím hlavním prvkem, jejími požadavky byla kvalitní dvoupostel, dobře vybavená kuchyň, komfortní koupelna se sprchovým koutem a malá domácí pracovna. Oslovila architektku Ivanu Dombkovou, jejíž práce znala, a proto předem věděla, co může očekávat.
Autorka se rozhodla nezatížit malý prostor pevnými příčkami a těžkými nábykovými sestavami. Respektovala jen stávající instalace, které určily umístění koupelny a jediné oddělení od obytného prostoru dveřmi (průsvitnými z mléčného skla), zbývající prostor už je rozčleněn spíše jen náznakově.
Aby vznikla iluze velkého prostoru a mohly se v něm zároveň opticky oddělit jednotlivé funkční zóny, vložila autorka kuchyňskou jednotku téměř doprostřed dispozice – vzbuzuje dojem, jakoby ani nestála na zemi, spíše plula bytem. „Kajuta“ kuchyně neprochází až ke stropu, je mnohem nižší a prostor neuzavírá, jen z ní vystupuje komín. Lehkost celé konstrukce dotvářejí posuvná skla, která kuchyňskou sestavu uzavírají z obou stran, a tím ji nenásilně oddělují na jedné straně od „ložnice“, na druhé ji chrání před přímým vstupem do bytu.
Korpus kuchyně tvoří železná konstrukce obalená sádrokartonem a potažená hliníkovým obalem. Vnější strana funguje jako šatník, vnitřní obaluje kuchyňskou sestavu. V protějším výklenku, kde byly před rekonstrukcí dveře původního bytu, jsou zakomponovány vestavné spotřebiče, úložné prostory a spíž. Aluminiově stříbrný korpus prostor nezatížil, naopak odlehčil, přitom svoji funkci optického předělu jednotlivých zón v bytě plní stejně dobře jako zděná příčka.
Prvním požadavkem na materiál, který investorka uvedla při společných jednáních, byla dřevěná podlaha z ořechu. Při kontrastu původních starých oken se zlatými kličkami se zamýšlenou high-tech kuchyní se stala materiálovým pojítkem dvou odlišných stylů. Díky světlým barvám materiálů (světlá malba, čiré nebo mléčné sklo, hliník, mělká knihovna s prosklenou posuvnou deskou) zmizel z interiéru pocit stísněnosti, který je pro malé byty typický.
Kajuta oddělila jednotlivé funkce, aniž by prostor skutečně rozdělila nebo zmenšila. Svým způsobem ho spíše nafoukla: když jste v kuchyni, netušíte, jak málo prostoru kolem ní zbývá. Ležíte-li v posteli, můžete se dívat buď do kuchyně, za níž jako by pokračoval vstupní prostor, do obývací části s pracovnou, nebo ven okny a skleněnou stěnou propojující pokoj s malým balkonem, doplňujícím komfortní bydlení dokonce o venkovní prostor.
-věk
Foto Ivan Bárta