Rozšíření menšího bytu ve starém bytovém domě o prostor půdy znamenalo najít vhodnou polohu schodiště.

Dobré dispoziční řešení dvoupodlažních prostorů se většinou odvíjí od správného umístění schodiště. Jednotlivé funkční zóny musí přirozeně navazovat v obou úrovních bytu, schodiště se musí stát jejich hlavní spojnicí, a přitom nesmí překážet, zabírat zbytečně velkou plochu nebo tříštit prostor do menších, hůře využitelných částí. U novostavby se poloha schodiště může předem určit jako základ dispozice, ve starých bytech s danou dispozicí i konstrukcí je hledání polohy obtížnější.

V bytovém domě na Vinohradech řešila autorka současně rekonstrukci tří sousedních bytů nejvyššího patra s možností rozšířit bydlení do volného půdního prostoru. Dispozice celého pátého podlaží je komplikovaná nárožní polohou na křížení dvou ulic, které nesvírají úhel pravý, ale 120°. Prostřední byt s nejsložitějšími vazbami na koso stavěných stěn zůstává pouze v úrovni stávajícího pátého podlaží, oba krajní byty s pravoúhlým řádem se rozšířily na půdu. První z nich, který prezentujeme, zabral plochu půdy také nad prostředním bytem. Druhý byt představuje následující článek. Oba prostorné mezonetové byty s nadstandardní kvalitou bydlení získaly i s terasy do klidného vnitrobloku.

Schody nad kuchyní

Při vstupu do prvního bytu je umístěn jeden ze stávajícíchpokojů (s orientací do dvora), další dvě místnosti s okny do ulice spolu sousedily a po odstranění příčky mohly vytvořit velkorysý obytný prostor se začleněnou kuchyní. Nové schodiště do půdního prostoru by umístěním v hale zkomplikovalo návaznost vstupu na obytný prostor i vazby v zázemí bytu, poloha uprostřed obývacího pokoje by zase příjemně velký prostor znehodnotila. Výsledné řešení podél kratší stěny a v rohu „nad kuchyní“ splnilo všechny požadavky. Autorka chtěla zachovat průhled mezi oběma podlažími a navíc vhodně využít prostor pod schody, schodiště tedy doslova stoupá po kuchyni.

Mezi schodištěm a kuchyňským pracovištěm stojí příčka tloušťky 25 cm, ta však neprochází přes celou výšku patra, je v prostoru volně položená jako kus nábytku. Svým způsobem jde opravdu o nábytkový prvek – lehká dutá konstrukce obalená sádrokartonem totiž ukrývá různě hluboké úložné prostory. V místech, kudy vedou schody (a nad nimi) jsou skříňky mělké, jen na šířku příčky, pod schodištěm ale využívají volný prostor a dosahují hloubky běžných kuchyňských skříněk, 60 cm. Skříně stojící kolmo na příčku už mají dostatečnou výšku, boční strana vyššího ramene schodiště nad nimi je plná až po dřevěné stupně. Zalomená linka schodů stoupá nad skříněmi a zůstává viditelná díky skleněným zástěnám z bezpečnostního skla, které plní funkci zábradlí.

Prosvětlená půda

V horní úrovni bytu ústí schody na plošně úspornou chodbu, která umožňuje vazby na všechny místnosti ložnicové zóny. Přímo z ní se vchází do první z ložnic, do pracovny a koupelny. Hlavní ložnice má větší soukromí, je od chodby oddělená předsíňkou navazující také na koupelnu. Přes stěnu z průsvitného conexového skla prochází z koupelny do předsíňky dostatek denního světla, aniž by koupelna ztratila svou intimitu. Stejným způsobem je prosvětlená také chodba a druhá koupelna přes skleněnou stěnu pracovny, takže denní světlo se dostává až do centra dispozice.

Nejnižší část šikmé střechy nad nárožím domu se vhodně využívá jako úložný prostor (s nízkými skříněmi), tady je za ložnicí umístěna šatna. Vysoké skříně stojí na opačné straně šatny, blíže k hřebenu střechy.

Druhý nízký prostor půdy pod úžlabím střechy přirozeně zanikl vytvořením terasy orientované do dvora. Terasa je přístupná z pracovny a koupelny, obě místnosti díky ní získaly vysoká francouzská okna a příjemný výhled na střechy protějších domů.

ZDROJ: Bydlení IQ

DO GALERIE PROJEKTU