Barevný mezonet ze staré půdy
Majitelé půdy měli jasnou představu, jak by jejich příští domov měl vypadat. Obrátili na studio Design by Donlić, jehož předchozí realizace už znali.
Na půdě starého domu, kde jednotlivé konstrukční prvky spolu nesvírají jediný pravý úhel, je velmi těžké dosáhnout efektu dokonale čistých linií, jaké uctívá současná moderní architektura. O to důležitější je dobře promyšlený koncept, který kromě vhodného provozního řešení navíc dokáže i potlačit nepřesnosti původních stavebních prvků.
Ivana Dombková si se svými klienty nejprve povídá o jejich životním stylu, aby dispoziční řešení správně plnilo svou funkci. Mladý pár, prozatím bezdětný, si přál pohodlné, komfortní a reprezentativní bydlení v centru města, velkou část bytu chtěl věnovat i příjemnému ubytování svých hostů. Autorka i majitelé se okamžitě shodli na prostorovém řešení – prosvětlená otevřená dispozice se společenským prostorem na spodní úrovni a intimní ložnicovou částí v podlaží horním. Oběma stranám byl také blízký jednoduchý střídmý styl zařízení a přírodní materiály. Speciálním přáním majitelů byla větší barevnost, architektka jí dosáhla použitím většího množství dřevěných prvků, cihelných obkladů a omítek v zemitých odstínech.
Procházka bytem
Vstupní předsíň se může otevřením skleněné posuvné stěny stát už přímou součástí obytného prostoru, na ni se váže hygienické zázemí společenské části a vestavěné úložné prostory. Schodiště v centru dispozice provozně rozděluje obytný prostor na kuchyň s jídelnou a obývací pokoj.
Prostorná kuchyň je vybavena velkými úložnými skříněmi, do kterých jsou zakomponovány spotřebiče, samostatný „ostrov“ ze spodních skříněk slouží jako varné a mycí centrum s pracovní plochou. Záda jim vytváří bar s příležitostným stolováním. Velký jídelní stůl má čestné místo pod ateliérovými okny s výhledem na střechy protějších domů. Za jídelnou se vstupuje do pracovny s vlastním sprchových koutem a místnosti na domácí práce s pračkou a sušičkou.
Obývací pokoj na opačné straně od schodiště představuje pohodlné rohové sezení pro sledování televize a poslech hudby. Opticky ho zvětšuje ještě terasa, která prostor obohacuje o krásný „obraz“ historického centra.
Schodiště do horního podlaží je výrazným výtvarným prvkem, zalamuje se kolem zdi obložené cihelnými pásky. Ve spodní polovině ho tvoří dřevěná lomenice, odlehčená prvními stupni, které se jakoby bez nosné podpory vztyčují z podlahy. Horní subtilní rameno se už zcela vznáší v prostoru, prochází jím jako uzounká klikatá linka, orámovaná neviditelným zábradlím z velkých ploch čirého skla.
V patře jsou dvě navzájem izolované ložnicové zóny, hned za schodištěm pro hosty s vlastní koupelnou a toaletou, teprve vzadu je ložnice majitelů volně propojená se sprchovým koutem, velkou koupelnou, šatnou a parní saunou.
Všechny místnosti mají dostatek úložných prostorů, které v horním patře optimálně využívají ploch s nedostatečnou výškou pod šikmými stěnami.
Otevřená dispozice interiéru a velká ateliérová okna umožňují světlu doslova procházet bytem, prostupovat záměrně ponechanými průhledy mezi jednotlivými prostory. Obě ložnice, pracovna a kuchyň s jídelnou jsou situovány severozápadně, přímé sluneční paprsky do nich vstupují až pozdě odpoledne, obývací kout s terasou a obě koupelny v patře se naopak natáčejí na jihovýchod a prosluněné jsou už od rána.
Ložnice jako otevřený prostor
Neobvyklým prvkem jinak logické skladby interiéru je vana na betonovém bloku, umístěná v otevřeném prostoru ložnice. Blok musel být zachován nejen ze statických důvodů (závaží štítu), ale také na výslovný příkaz památkářů. Na bílou vanu s temným podkladem dopadá světlo z úzkého štítu, atmosféru vyhrocují malé body umělého osvětlení.
Sprchový kout skleněnou stěnou pohledově propojuje koupelnu s ložnicí. Vstupuje se do něj z prostoru koupelny, také z této strany se uplatňuje zajímavý pohled na vanu zaklenutou štítem. Koupelna s přímým výhledem na věže města je plnohodnotným obytným prostorem, od ložnice je oddělená jen posuvnou stěnou z pískovaného skla, která v případě potřeby zajistí intimitu, ale může zůstat otevřená. Na koupelnu navazuje ještě šatna.
Další součástí ložnice je parní sauna, která splňuje požadavek investorů na relaxační místnost. Povrch lavic je vymodelován klientům přímo na tělo, aby sezení bylo co nejpohodlnější.
Materiály a vybavení
Klienti si kromě moderního a funkčního vybavení přáli půdní byt „změkčit“ teplými barvami, proto v místnostech převládá dubové dřevo ošetřené olejem. Architekti ho použili na většinu podlah, vestavěnou kuchyň a ostrov, schodiště i mobiliář v jídelně. V koupelnách a sprchových boxech barevně dominuje omyvatelný marocký štuk, tadelakt, elastická a hlavně vodotěsná povrchová úprava, která také zabraňuje tvorbě plísní. Na podlaze je pandomo, speciální materiál na bázi bílých cementů, tato nivelační hmota může být libovolně probarvená.
Zábradlí kolem schodiště je z dvojitého skla obsahujícího speciální bezpečnostní fólii, která při případné nehodě zabrání jeho roztříštění. V koupelnách je kalené sklo, které je velmi tvrdé a v principu funguje jako autosklo – kdyby se rozbilo, vysype se, ale nepořeže. Navíc je možné ho upevnit přímo mezi kování (bez rámu), aniž by prasklo. Tímto způsobem jsou v bytě vyřešeny skleněné dveře do sprchy a pracovny.
Přes dostatečnou tepelnou izolaci tu byla navíc instalována také klimatizace. Bez ní by půdní bydlení mohlo v nadměrně horkých letních dnech ztratit svoji hodnotu a své přednosti.
-věk