Známe je všichni. Nejen je bychom mohli nazývat Husákovými dětmi. Domy (většinou) čtvercového půdorysu s břizolitovou omítkou, okny pochybné kvality, často s pultovou, špatně provedenou střechou. Domy koncipované tak, aby jednou „mladí mohli bydlet nahoře i s vnoučaty“.

Domy, které za sebou mají v průměru 45let. Stavěly se svépomocí, izolační vlastnosti mají špatné, dispozice přežité, použité materiály jsou nekvalitní. Úměrné době vzniku. Sklep bývá polozapuštěný do terénu (s prudkým vjezdem do příliš malé garáže, miláčka rodiny bylo přece potřeba chránit), denní patro je zhruba 1,5m nad terénem (do zahrady jedině po schodech, při zlomenině krčku máte smůlu), pokoje jsou malé, dveří je moc, koupelny jsou za trest. Propojení domu s tvarem, orientací a sklonem pozemku bývá nulové.

Dokončili jsme studii přestavby takového objektu. Dům má původní vstup z jihu. Stínil zahradě za domem, slunce dopadalo až na zadní část pozemku. „Uřízli“ jsme horní patro, zahrada se tím prosvětlila. Hlavní denní část je nová, tvoří ji úzký dlouhý trakt (s výstupem přímo na terén) umístěný podél východní hranice pozemku. Tento trakt zahrnuje zádveří, hlavní šatnu, kuchyň a celou denní část, saunu s koupelnou a hostovský pokoj. V jedné úrovni na tuto zónu navazuje venkovní posezení na zahradě. Mezi šatnou a kuchyní je „vertikální“ uzel propojující původní a novou část. Tedy schodiště (jedno rameno) dolů do sklepa a nahoru do zvýšeného patra (původně denní části domu). Zde jsou nyní ložnice rodičů a dětí, velká společná šatna, samostatné WC a rodinná koupelna.

Suterén byl vyčištěn, zůstaly jen nosné stěny, zmizely podivné komůrky. Je zde technická místnost, prádelna, sklad sportovních potřeb a zvětšená (nyní prostorná) garáž.