Rekonstrukce rekreačního objektu ze 70. let. Jeho tehdejší devizou bylo hlavně místo - mírný svah nad přehradou, úžasné výhledy, orientace na jih, krásná příroda.
Dle studie vznikly vizualizace,dnes dům již stojí a majitelé i s domácími mazlíčky se v něm pomalu zabydlují.

Z MÉDIÍ:

Ivana Dombková ze studia I.D.Architektura pro svého klienta navrhla velkorysé rodinné sídlo na břehu přehrady s atmosférou jezera uprostřed lesa. Kromě toho, že realizace domu překročila očekávání investorů, změnila jim i život. Dovolená v hotelu už je neláká. Proč si také snižovat nastavený standard...¨

Klíčovou a zároveň výchozí devízou tohoto projektu byla už od první skici výjimečná parcela u zdejší vodní přehrady. V sedmdesátých letech zde byl „vybudován“ objekt střediska ROH, kde se rekreovali zaměstnanci jednoho ze zdejších dolů. Úroveň architektury a zvláště pak estetika se v té době příliš neřešily. Důležité bylo splnit plán. Rekreantům ale vše bohatě vynahrazovala okolní příroda  s výhledem na nádrž a nedaleké hřebeny Beskyd. Ptáčci zpívají, vítr šumí v korunách stromů a po hladině prohání hejna malých vlnek a skoro by se dalo říct, že sem laně chodí pít. Zvlášť na podzim, když skončí sezóna a stromy rozehrají hru barev, stane se tohle místo přirozeným chrámem klidu a relaxace.

Po revoluci byl ovšem objekt využíván spíše sporadicky. Důlní společnost se tak nakonec rozhodla parcelu i se stavbou prodat. „Náš klient to tu velmi dobře znal, protože pocházel z tamního kraje. S myšlenkou, že právě tohle místo je to pravé pro jeho vysněný rodinný dům, nás oslovil,“ říká Ivana Dombková, vůdčí osobnost celého kreativního a následně i realizačního týmu.  V mnoha ohledech to pro ni byla výzva. „Navrhovat pro někoho dům s tím, že už se nikdy nechce stěhovat, je pro architekta obrovská zodpovědnost.“   

Dle zadání bylo třeba navíc vyjít z půdorysu původní stavby. Padlo tedy rozhodnutí kompletně strhnout první patro a na něm zbudovat nové. Cílem projektu bylo vytvořit jednoduchou stavbu velkorysých proporcí s intuitivně řešenou dispozicí a transparentním charakterem, který by budoucím obyvatelům nabídl skutečnou atmosféru rodinného hnízda. Od této vize ke skutečnosti ale vedla dlouhá cesta.

Už během prvních prací se totiž zjistilo, že tehdejší základy byly zhotoveny velmi diletantským způsobem. „Mohli jsme se tím pádem pokusit navrhnout zcela novou koncepci domu, ale společně s klientem jsme bylipřesvědčeni o tom, že  i přes limity původního půdorysu se nám podařilo navrhnout dům, který dobře fungoval i vypadal  a v našich očích už nebylo třeba ho vylepšovat. A tak jsme vykopali staré základy a znovu a pořádně připravili nové dle půdorysu původního objektu i s kompletníhydroizolací,“ říká Rostislav Černík ze studia I.D. Architektura. Z počáteční plánované transformace se tak rázem stala kompletní novostavba, jež byla účelově rozdělena do dvou pater. Dům tak získal dynamický tvar složený ze dvou hlavních objemů, které do sebe zapadají, což bylo zdůrazněno různým odstínem fasády.

Do šeda štukovaná část je ve skutečnosti obří garáž, o níž, kdyby byla ještě o metr větší, by bylo třeba hovořit jako o parkovací hale. „Klient si přál mít opravdu velkou garáž, i když paradoxně zas tak moc aut nemá, ale chtěli jsme nějak smysluplně využít místo  v přízemí. Tak vznikl prostor, kde se dá nejen parkovat, ale případně  i něco uskladnit, což nikdy není na škodu,“ tvrdí Rostislav Černík. Své místo v této části našlo i technické  zázemí. Z garáže se dá dostat dvěma možnými směry – rovně do wellness zóny, situované  v přízemní části, nebo po schodech nahoru do vstupní části. Z tohoto místa lze pak dál pokračovat do obytné haly  s jídelnou a kuchyní, jejíž koncepce byla řešena zcela otevřeným způsobem. Obyvatelům domu to i díky množství skleněných příček a průhledům umožňuje komunikaci. Lidé, kteří se tu pohybují, tak o sobě mají přehled, ale přesto jim dům nabízí dostatek soukromí, pokud si ho přejí.

Obytnou část ve skutečnosti tvoří dvě souběžné místnosti. V určitých sekvencích je oddělují pilíře, nízká komoda s odkládací plochou a také krb s oboustrannou vložkou. Plápolající oheň si tak rodina může užít v obou obytných částech. Nejvíce života je pochopitelně tam, kde je kuchyně, jídelna, prostorné sezení a také nejkrásnější výhled do přírody. Přes léto lze pomocí posuvné mechanizace otevřít prosklenou příčku, čímž se zcela odbourá bariéra mezi interiérem  a venkovní terasou. Klidové části, kde se nacházejí ložnice, byly situovány protilehle po obou stranách obytného pokoje, tak, aby rodiče nerušili děti, když je přijedou navštívit, a naopak. „Když navrhujeme dům, začínáme zpravidla zevnitř. Snažíme se, aby dispozice byla řešena intuitivně a člověk se v prostoru podvědomě cítil dobře. Na pohled krásných domů vzniká strašně moc, ale když přijdete dovnitř, tak zjistíte, že dispozice je řešena opravdu mizerně. Důležitý je začátek, kdy se dům navrhuje, pak už je to jen otázka řemesla a vůle věc dotáhnout do konce,“ říká Ivana Dombková.

Interiér byl laděn do přírodních tónů. Na podlaze tak najdeme dubové dřevo s bělenou povrchovou úpravou, sedačka je potažena kůží v zemitém odstínu,  u jídelního stolu jsou židle s přírodním výpletem a zadní stěnu obytné haly architekti nechali obložit tmavým štípanýmkamenem. Právě za touto zdí se ukrývá schodiště sloužící jako hlavní spojnice mezi obytnou a wellness zónou. Vedle domácího fitness, vířivky a sauny zde najdeme i bazén. „Majitel si ho přál. Ne proto, aby demonstroval, že si to může dovolit, ale proto, že každý den plave,“ říká Rostislav  Černík.

Dům tak v očích rodiny splnil veškerá očekávání. Dnes už tam žijí rok a s odstupem času přiznávají, že tak, jak si to vysnili, to i dnes je. 

Celý článek z časopisu H.O.M.I.E. ve formátu PDF najdete ZDE

Tento dům sloužil od sedmdesátých let obyvatelům Ostravska k rekreaci. Jako mnoho jiných staveb toho druhu však byly jeho dny sečteny, chátral a začal se rozpadat.

Určité kouzlo, dané především okolní krajinou a nedalekou přehradou, si však zachoval. Jen díky němu slouží opět svému účelu - rekreaci, i když ryze soukromé.

Celý článek z časopisu Pěkné bydlení najdete ke stažení v souboru PDF ZDE